Revmatoidní artritida postihuje na Slovensku více než 26 tisíc lidí, přičemž každý rok je diagnostikována dalším minimálně 1 300 pacientům.

• Z průzkumu, který v září zrealizovala Liga proti revmatismu na Slovensku (LPRe SR) mezi svými členy, vyplynulo, že pro pacienty je nejtěžší zvládání fyzických projevů, které ovlivňují hybnost.
• Pokud mezi pacienty a lékaři funguje efektivní komunikace a je nastavena léčba k cíli, snáze se podaří dostat onemocnění pod kontrolu.
• Světový den revmatismu jsme si i letos připomněli 12. října.

U příležitosti Světového dne revmatismu zrealizovalo pacientské občanské sdružení Liga proti revmatismu na Slovensku online dotazníkový průzkum Revmatoidní artritida a já, který byl zaměřen na zmapování života pacientů s RA. Během dvou zářijových týdnů se do průzkumu zapojilo téměř 360 pacientů.

Revmatoidní artritida (RA) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, které postihuje klouby, ale i jiné orgány. Diagnostikováno je přibližně u 1% Slováků. Nemocí, která se většinou projeví mezi 30. až 40. rokem života, trpí častěji ženy než muži. Odborníci předpokládají, že spouštěčem mohou být nejen infekce, ale také stres či hormony. Důležitou roli hraje také dědičnost a životní styl. Včasná diagnostika a správné nastavení léčby mohou vývoj onemocnění zpomalit, a proto je velmi nezbytná otevřená komunikace a spolupráce mezi pacientem a lékařem. Až 90 % pacientů s RA potřebuje stálou léčbu.

Dopad RA na pacienta
Jaký má revmatoidní artritida dopad na život pacientů zmapovalo pacientské sdružení Liga proti revmatismu na Slovensku v rámci online průzkumu Revmatoidní artritida a já. Realizoval se v termínu 6. – 20. 9. 2021 a zapojilo se do něj 357 pacientů s touto diagnózou. Pacientské sdružení v průzkumu zjišťovalo, jak se pacienti cítili po diagnostikování nemoci, což je pro ně nejtěžší v souvislosti s RA, jak onemocnění ovlivnilo jejich každodenní aktivity, či jaké mají obavy. Vyjádřili se také k tomu, jaká je jejich komunikace o onemocnění s rodinou a přáteli, jakož io důvodech, které jim brání v otevřené komunikaci. V rámci průzkumu se LPRe SR zajímala io možnosti pacientů otevřeně mluvit se svým revmatologem o všech problémech souvisejících s onemocněním, případně o aktivní komunikaci ze strany lékaře, jakož io cílech, kterých by měly léčbou dosáhnout.

Mohou pacienti s lékaři otevřeně mluvit?
Výsledky průzkumu prokázaly, že většina pacientů má při komunikaci s lékařem pozitivní zkušenost. Tři čtvrtiny pacientů uvedly, že mohou se svým revmatologem mluvit o všech problémech, které by mohly souviset s onemocněním a ovlivňují kvalitu jejich života. Okolo 12 % dotázaných uvedlo, že může s lékařem komunikovat někdy, a stejné procento pacientů s lékařem otevřeně nekomunikuje. Důvody jsou různé, ať už pro pocit, že má lékař na ně málo času a oni nechtějí pobývat, nebo kvůli pocitu studu a ostychu ze strany pacienta. Na otázku, zda je lékař motivuje k aktivní komunikaci, 49 % pacientů uvedlo, že ano. V rámci průzkumu Ligu proti revmatismu na Slovensku zajímaly i pocity, které měli pacienti po diagnostikování onemocnění. Až 59 % pacientů uvedlo, že byli rádi, když poznali příčinu svých obtíží a začali s léčbou. Oproti tomu 20 % pacientů však diagnózu nedokázalo přijmout.

Pacienti bojují se stejnými problémy
Nejtěžší pro pacienty jsou právě fyzické projevy onemocnění. „Potvrdily se nám přes 30leté zkušenosti, které máme v pacientském sdružení, že nejtěžší pro pacienty jsou projevy, které ovlivňují hybnost, následuje bolest, náhlé změny zdravotního stavu, jejichž výsledkem je, že si neumí předem naplánovat svůj program, omezení aktivit s rodinou a přáteli a omezení pracovních možností,“ uvedla PhDr. Janka Dobšovičová Černáková, předsedkyně Ligy proti revmatismu na Slovensku.

Základem úspěchu je léčba k cíli
Cílem léčby RA je dosažení remise, tedy co nejnižší aktivity onemocnění. Pro každého je důležité něco jiného. Pokud pacienta nejvíce trápí bolest, potřebujete ji akutně řešit. Když má problémy s hybností, prioritou bude najít pro něj možnosti rehabilitace. Nezbytnou součástí léčebného procesu je proto vzájemná komunikace mezi pacientem a lékařem. Pokud mají společně nastavené cíle, snáze se dosáhne jejich naplnění. „Komunikace a spolupráce mezi pacientem a lékařem je velmi důležitá. Rovněž důvěra, která se pojí s otevřeností. Proto upřímně a pravdivě odpovídejte na všechny dotazy lékaře. A když vás něco zajímá, ptejte se. Pokud něco není v pořádku, pojmenujte to. Ale hlavně říkejte,“ doporučuje Barbora Jelinek, pacientka s revmatoidní artritidou a influencerka známá jako „revma“.