Liga za duševní zdraví přinesla aktuální údaje o vnímání duševního zdraví Slováky. Průzkum agentury 2muse potvrzuje volání odborníků v oblasti duševního zdraví o zásadně větší prioritizaci osvěty a prevence v oblasti duševního zdraví. Stav, kdy osvětu zajišťují neziskové organizace a neexistuje státní program na podporu zdraví, preventivní a osvětové programy na zvýšení informovanosti a snižování stigmatu, je neudržitelný.
Je důležité vědět, že v oblasti duševního zdraví jsou odborníci dostupní bezbariérově – není třeba přinést k vyšetření žádanku.
Doc. MUDr. Alexandra Bražinová, PhD., MPH., z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK, tvrdí: „Přibližně čtvrtina Slováků uvedla, že má mezi blízkými člověka s lékařem diagnostikovanou duševní poruchou. Lidé své zdraví hodnotí nejčastěji jako „dobré“, ať už jde o celkové nebo duševní zdraví. 10 % lidí uvedlo, že měli někdy v životě duševní poruchu diagnostikovanou odborníkem. Je to výrazně méně než průměrný výskyt duševních poruch v populacích jiných zemí. Světová zdravotnická organizace uvádí, že průměrně jedna třetina populace má někdy v životě duševní poruchu. Naše zjištění poukazuje na nízké povědomí Slováků o duševním zdraví, projevech duševních poruch a dostupnosti služeb péče o duševní zdraví.“
Každý čtvrtý až pátý respondent v průzkumu mluvil o poměrně častých projevech úzkosti a jiných potížích. Nejčastěji reportované projevy úzkosti se v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 nezměnily. Stále jde nejvíc o podrážděnost, obavy či problém uvolnit se. Statisticky významně v populaci vzrostl podíl lidí s mírnou úzkostí (z 23 % v březnu 2020 na 30 % v červenci 2021). Další hlášené potíže byly únava, problémy se spánkem či pojídáním, pocity neštěstí a apatie. Při velmi vysoké a vysoké míře obtíží tyto projevy značně ztěžují život každému druhému ze skupiny lidí, kteří hlásili problémy. Významně větší podíl žen, mladších Slováků a lidí se základním vzděláním přiznává výskyt úzkostných projevů či jiných obtíží téměř každý, resp. každý druhý den.
Za psychologem nebo psychiatrem?
Většina pacientů, kteří přiznali lékařům diagnostikovanou duševní poruchu, uvedla, že jako prvního při duševních problémech navštívili psychiatra. Pomoc odborníka během pandemie vyhledal jeden ze čtrnácti lidí. Lidé bez předchozí diagnózy jako prvního vyhledávali všeobecného lékaře.
V případě duševních problémů by se polovina lidí vybrala za psychologem, třetina za svým všeobecným lékařem. Každý osmý by nevyhledal nikoho. Za všeobecným lékařem by šli zejména starší Slováci a Slovenky, a ti se základním vzděláním. Naopak nejvíce mladých by navštívilo především psychologa. Psychiatrů a psychoterapeutů by lidé v průměru vyhledávali jako druhé v pořadí. Celkově si jen třetina Slováků vybrala více než jednoho odborníka, kterého by navštívili v případě duševních problémů. Nejčastější spojení v myslích lidí je návštěva všeobecného lékaře jako prvního a následně psychologa.
Vypouštějme páru průběžně, aby nám neodletěl „dekel“
Ke psychiatrovi bez výměnného lístku
Doc. MUDr. Ľubomíra Izáková, PhD., prezidentka Slovenské psychiatrické společnosti: „Je důležité vědět, že v oblasti duševního zdraví jsou odborníci dostupní bezbariérově – není třeba přinést na vyšetření žádanku. Duševní poruchy nás obírají o kvalitu života a funkčnost. Negativně ovlivňují i naše okolí. Na Slovensku stále bojujeme s hanbou a stigmatem, které se spojují v očích mnoha s duševními poruchami. Nejčastějšími z nich jsou úzkostné poruchy, deprese, závislosti a demence. Je třeba vědět o jejich projevech, včas je rozpoznat a řešit. K tomu je však třeba mít správné informace, které bychom si měli postupně osvojovat v procesu vzdělávání. Na nich je založena prevence. Duševní poruchy nesmí být ani v naší společnosti tabu.“
Podle průzkumu až 42 % respondentů považuje dostupnost péče o duševní zdraví za dostatečnou a 25 % na otázku neumělo odpovědět. Lze usoudit, že až 67 % lidí nerozumí tomu, co znamená péče o duševní zdraví, a co by od systému měli očekávat. Výsledky jsou ve výrazném rozporu se zkušenostmi odborníků, s čekacími dobami na psychiatry i nedostatkem zařízení, o komunitní péči a propojení se sociálními službami a tvz. klíčovým managementem v multidisciplinárních týmech ani nemluvě.
Martin Knut, ředitel Ligy za duševní zdraví: „Liga za duševní zdraví již 20 let pracuje na destigmatizaci duševního zdraví. I když to není populární říci, pandemie mohla být v něčem přínosem. Díky pandemii Covid-19 se téma duševního zdraví dostalo během pár týdnů již během první vlny mezi hlavní zprávy.
